| "La Belle Epoque"(1850-1890) | "Sarah"(1890-1920) | "Art Deco"(1925-1940) |
|---|---|---|
 [No.30513] (8Kb) |
 [No.50491] (15Kb) |
 [No.60288] (11Kb) |
Cesky granat, krvave rudy pyrop, po staleti byl a stale zustava narodnim drahokamem v Cechach. Pro sve esotericke, lecive i sperkarske vlastnosti je vysoce cenen v okolnich evropskych zemich i kulturach mimoevropskych.
Po staleti je v Evrope uzivan v liturgickych i svetskych klenotech, zdobi vyznamna roucha, kalichy, monstrance, relikviare, zbrane, prsteny a jine sperky.
Vzestup popularity granatoveho sperku se objevuje za cisare Rudolfa II (1552-1612), kdy se centrem brouseni granatu stava vedle Badenska a Norimberku i Praha s dostatecnym zlatnickym zazemim. Z Prahy, nasledne pak dalsich ceskych regionu, se stavaji centra brouseni granatu a vyroby granatoveho sperku. Nejdulezitejsim a nejvetsim se stava Turnov s sirokym okolim; jedna se o oblast, ktera je jiz od 13.stoleti oblasti tezby a brouseni drahych kamenu.
Prudky rozvoj techto aktivit, vcetne vyvozu do Evropy, Ruska a Severni Ameriky, slibne zapocaty na sklonku vlady cisarovny Marie Terezie a jejich nastupcu, byl prerusen napoleonskymi valkami. Nasledovalo obdobi triumfalniho vzestupu vyroby , prodeje a exportu ceskeho granatoveho sperku. Obliba se siri s rozmachem lazenstvi v Karlsbadu, Marienbadu, Teplitz-badu, v evropskych zemich vznikaji specializovane obchody s granatovym zbozim (Paris, London, St.Pertersburg, Berlin, Wien). Rozkvet vyroby granatoveho sperku provazeji uspechy na svetovych i specializovanych vystavach Pariz (1867, 1878, 1900), Viden(1873), Barcelona(1888), Londyn(1906), Praha (1891, 1906, 1908).
V letech nejvetsi slavy 1780-1908, prosel granatovy sperk radou vyrazovych promen, ktere odrazely zmeny vytvarnych slohu a doboveho vkusu. Klasicismus, spojeny s empirem, romantismus, biedermeier, neorenezance, neobaroko, II rokoko. Vyrazneji zasahla granatovy sperk vlna vegetativniho dekorativismu, vyrazovy nazor secese.
Pozdejsi snahy o modernizaci granatovych sperku, hledani noveho vyrazu spojenim s funkcionalismem, kubismem, expresionismem byly ojedinele, prichazely do podminek poklesu vyroby a prechodne deprese poptavky mezi svetovymi valkami. Novou silu hledaly snahy o modernizaci granatoveho sperku v povalecnem obdobi a uspechy skutecne ziskaly na svetovych vystavach v Bruselu, Montrealu a Osace. Prevazna cast produkce si vsak ponechala tvar ziskany v letech 1780-1920, tvary technologii i vytvarny vyraz, ktere vtiskl umeleckemu remeslu eklekticismus minuleho stoleti, secese i hledani mezivalecne.